Říká se, že dnes se lidé jeden druhému odcizují, a v určitých ohledech je to i pravda. Stačí se jen podívat na chování řidičů na našich silnicích – je stále agresivnější a bezohlednější, bez ohledu na to, co do nich v autoškole hustili do defenzivním způsobu jízdy.
Mnozí z nich také stále častěji porušují dopravní předpisy, nejčastěji překračují maximální povolenou rychlost a také zapomínají používat směrové signály. Díky tomu se stávají pro ostatní nečitelnými, a tím vznikají dopravní komplikace, které ještě jejich agresivitu zvyšují.
Samozřejmě by bylo jednoduché vše svalit na „dnešní dobu“, jenže je dobré si uvědomit, že většina těch nejagresivnějších řidičů patří spíše mezi starší ročníky. Mladí naopak mnohdy jezdí spíše bezohledně, kdy nevěnují takovou pozornost tomu, co se okolo nich děje.
Důvodů k tomuto jednání je více. Tím prvním a nejdůležitějším je však to, že se zvyšuje počet vozidel na silnicích. To znamená více situací, kdy musíme dávat přednost nebo přemýšlet, zda máme přednost my. Také to značně zvyšuje pravděpodobnost, že se setkáme s řidičem, který prakticky neví, co dělá. To vše samozřejmě způsobuje stres, který může nakonec vyústit v agresivní jednání.
Řešení tohoto problému není zrovna jednoduché. Jistě, policisté mají snahu nad dodržováním předpisů bdít (koneckonců mají za každou pokutu peníze), avšak nemohou být všude. Nehledě na fakt, že pokuta je v podstatě povolení pro bohaté. Ve většině případů tedy příliš neslouží k tomu, aby řidiče od přestupku odradila.
Zmenšit počet aut také není tak jednoduché, zvláště když jsou dnes relativně levná a dostupná prakticky každému. Ano, lze podporovat například autobusovou dopravu, avšak v takové míře, aby to mělo smysl, by se to nevyplatilo.
Zdá se tedy, že je to na nás řidičích samotných. Je potřeba, abychom se k sobě začali chovat ohleduplně, i když plynulá jízda je dnes v podstatě nemožná. Pamatujte, že ti druzí jsou na tom stejně jako vy, a že oni rozhodně za nic nemohou.
