style=“margin:0cm m 0cm 8pt“> Výstavbě betonových plotů se dnes daří hlavně díky tomu, že poskytují podobné vlastnosti, jako cihlové zídky. Výhodou je rychlejší výstavba a nižší náklady, a to jak na samotný materiál oplocení, tak i na přípravné práce v souvislosti s budováním základové rýhy.
S těmito řešeními se setkáváme ve dvou základních podobách – buď ve formě nízkého „soklu“, který doplňuje dřevo, či kov, anebo v podobě vysoké kompaktní zdi, která zakrývá prostor až do výšky cca dvou metrů, čímž dobře chrání soukromí.
Přízemní sokl
Velkou výhodou betonových plotů Praha je sestavování komponentů podobně, jako si hrají děti se stavebnicí. Desky mají rozměry (obvykle) 50 x 200 cm, přičemž půlmetrová šíře desek umožňuje vystavět takřka libovolnou výšku celé konstrukce, případně desky pokládat do kaskády, a kombinovat je s dalšími materiály.
Velmi často se můžete setkat s řešením, kdy je do země vsazena pouze jedna řada desek, které jsou pokládány přímo na zem, nebo částečně zapuštěny pod úroveň terénu, a horní část oplocení tvoří dřevěné latě, anebo kované, svařované ploty z ocelových profilů.
Extrémní výška oplocení
Každý extrém je určité riziko, neboť vše v přírodě se snaží uvádět do rovnováhy, jistě to znáte z běžných příkladů v životě, kdy to přeženete např. s cvičením a fyzickou prací, nebo s nevhodnou skladbou jídelníčku. U plotů, vystavěných z tenkých prefabrikovaných desek, to platí rovněž. Čím vyšší výška oplocení, tím větší riziko pádu, zranění osob atd. Ideální maximální výška je obvykle v rozmezí od 1,5 do 2,5 metru – tedy tři až pět desek na sobě, více desek se již na sebe nedoporučuje pokládat.
Teoreticky je však možné sloupky zapustit do vybetonované podezdívky s hlubokými základy, pak je možné navýšit celou konstrukci až do výšky tří metrů. Takováto řešení se uplatní hlavně v prostorách, které by měly být chráněné před hlukem a prachem, např. v blízkosti rušné silnice.
