Řemeslo má zlaté dno – to instalatérské určitě, protože je po dobrých instalatérech poptávka neustále. Pořád se objevují místa, kde je nutné něco rekonstruovat, renovovat, stavět a budovat, ale i opravovat a čistit. Instalatéři pracují v oboru VTP, což je zkratka pro vodu, topení a plyn. Mají na starosti jak plynové spotřebiče a rozvody, tak i veškerou vodu a kanalizaci v objektech (i mimo ně), a topení v radiátorech nebo v podlaze.
Pohotovost 24 hodin denně – tato práce však obnáší i občasné výjezdy do terénu mimo běžnou pracovní dobu, a to každému z vás nemusí vyhovovat. Práci v noci každý nesnese i ze zdravotních důvodů, a navíc jde mnohdy o činnosti náročné i po psychické stránce. Instalatér v Praze se v terénu může setkat s řadou úskalí, která se vám v kanceláři s velkou pravděpodobností nejspíš vůbec nepřihodí.
Kontakt s lidmi – práce instalatéra v Praze určitě není vhodná pro toho, kdo žije jako samotář, straní se lidí a vyhovuje mu spíše pobyt v lese, mezi zvířaty nebo např. při provozování zahradnictví. Instalatéři jsou v kontaktu s lidmi neustále, a zasahují i v objektech, kde je lidí až moc, např. ve školách, v nemocnicích a zdravotnických ambulancích, na sportovištích, v hotelích, v budovách s kancelářemi atd.
Odolnost vůči stresu – tato profese nemusí být sama o sobě stresující, pokud řemeslu rozumíte a máte určité zkušenosti. Může to být i zábava a navíc je vámi odvedená činnost viditelná, takže můžete říci, že jste odvedli kus poctivé práce. Některé zásahy však stresující být mohou, například při čištění kanalizace a odpadů by vás mohl demotivovat všudypřítomný zápach a pohled na tlející odpadky. Někdy to zkrátka není zrovna umělecká činnost, jakou znají např. malíři nebo sochaři, kteří formují své představy do něčeho krásného, zatímco vy se snažíte uvést alespoň kanalizační potrubí do původního stavu.
