Zeolit je velice zvláštní vulkanický minerál, jedná se o sloučeninu hliníku s křemíkem neboli aluminosilikát. Jeho vznik souvisí se sopečnou činností, kdy vyvržená láva dopadala na hladinu oceánu a klesala ke dnu, přičemž vysoká teplota horniny se postarala o to, že uvnitř minerálu vznikla (zřejmě) probubláváním kyslíku pórovitá struktura podobná mycí houbě. Soustava dutin uvnitř zeolitu má svůj zvláštní význam právě při filtrování vody v bazénech a my bychom si mohli nyní připomenout, jak k tomu dochází.
Filtrace číslo 1 – první filtrační metoda je založená na stejném principu, jako u křemičitého filtračního písku, tedy zeolit je rozdrcen do jemné frakce o velikosti cca 0,6 až 1,2 mm a ostré hrany jednotlivých zrnek zbavují mechanické nečistoty poměrně spolehlivě.
Filtrace číslo 2 – druhé filtrování zeolitem probíhá tak, že se nečistoty usazují uvnitř dutin. Toto ovšem křemičitý písek nedokáže, tím pádem je filtrování zeolitem účinnější. Stačí pak zeolit propláchnout vodou, odplavit nečistoty z dutin a filtrační proces může pokračovat, dokud se neobrousí zrnka tak, že se musí vyměnit za nová.
Filtrace číslo 3 – zeolit dokáže ještě to, že absorbuje z vody amoniak, a ten je toxickou, nežádoucí látkou ve vodě. Dostává se do vody například z moči nebo z potu. Zeolit jej do sebe natáhne a takzvaně vymění za ionty jiných, zcela neškodných prvků, tedy pomocí této iontové výměny.
Zeolit je svým způsobem zázračný minerál, dokáže filtrovat vodu a ještě jí zbavovat jedovatého čpavku. Této jeho vlastnosti se využívá i jinde, nejen v bazénech, například ve zdravotnictví, v zemědělství nebo v potravinářském průmyslu. Je to také poměrně ozdobný minerál, který může vyzdobit vaše zahradní chodníčky či jiné plochy v exteriérech. Výhodou také je, že je dobře dostupný a za poměrně nízkou cenu.
